Muzejní  a vlastivědný  spolek Včela Čáslavská

 

Muzeum
Kontakty
Akce měsíce
Historie
Expozice
Galerie
Žižkova síň
Výstavní síň
Muzejní knihovna
Včela Čáslavská
Z naší činnosti
Nabídka školám

 

     Podrobnější informace najdete zde: Muzejní a vlastivědný spolek "Včela Čáslavská"


 

Historie

STANOVY Včely Čáslavské

 

Minulost, která vstoupila do učebnic ....

 

Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ byl založen roku 1864, myšlenka založit spolek tohoto druhu byla poprvé vyslovena v obecním zastupitelstvu a mnozí zastupitelé se poté zcela logicky stali jeho „otci“. Zakladatelé si kladli za cíl zachraňovat a soustřeďovat veškeré historické památky regionálního charakteru. Spolek se začal velmi rychle rozrůstat a v lednu 1865 měl již 77 členů. Přibývalo i sbírek, které byly postupně roztříděny do tří skupin - archiv, sbírka mincí, sbírka starožitností a vznikla i spolková knihovna. Brzy se Včela rozhodla své „poklady“ představit široké veřejnosti - již v září roku 1865 otevřela první výstavu, kde vystavila téměř čtyři sta předmětů. Výstava se stala dalším z odrazových můstků do úspěšné spolkové budoucnosti.

 Funkcionáři se však nedlouho poté začali angažovat i při dalších akcích a zákonitě tedy  přišel útlum činnosti, takže od roku 1867 Včela spolkově téměř nežila. Sbírky však už byly v té době jednatelem spolku uloženy ve škole. V roce 1877 byly předány novému výboru, v jehož čele stál  Jan Hendrich a později - od roku 1891 Kliment Čermák. Spolková činnost se pod vedením těchto dvou dočkala dalšího z vrcholů. Za tohoto šťastného spojení dvou výjimečných lidí dosáhla Včela také vědeckého uznání i v povolaných kruzích. Na  výzkumy a sběr dostávala dokonce státní subvence. Spolek byl i ve spojení s vědci a vědeckými institucemi doma i v cizině. Čermák se věnoval v prvé řadě archeologickým výzkumům, pro které dokázal nadchnout mladé i starší členy a příznivce spolku.

    Sbírky se pochopitelně množily a tak městská rada vykázala Včele místnost na radnici, zde byly obohacené sbírky roku 1881 opět zpřístupněny. Ale ani tato místnost brzy nepostačovala  a tak se  začalo zcela reálně pomýšlet na založení muzea.  Přání se stalo skutečností již v roce 1884 nákladem Záložny Čáslavské.

 Novým domovem se sbírkám stala impozantní jednopatrová budova v novorenesančním slohu, nesoucí na kopuli kopii svatováclavské koruny. Veřejnosti bylo muzeum zpřístupněno o rok později. Vedle vzácných přírodovědných sbírek Josefa Kaunického zde byly umístěny také bohaté sbírky Včely. Avšak obě tyto složky pracovaly po dlouhá léta zcela odděleně.

    Spolek přibíral stále nové členy (čestnými členy se stali např. Tomek,  Sedláček, Zíbrt, Rybička, Fiala). Své sbírky prezentoval  na řadě výstav. Za jeden z nejdůležitějších počinů musíme však označit vydávání Čermákova muzejního časopisu, který dostal název Věstník českoslovanských muzeí a spolků archeologických, jenž se stal  prvním muzejním časopisem v Evropě. Jeho první číslo vyšlo v roce 1895 a  vycházel do roku 1901, kdy se Kl. Čermák vydávání Věstníku vzdal. Časopis předal jednateli spolku, učiteli Jeníčkovi, který od roku 1903 začal vydávat měsíčník Československé letopisy musejní s podtitulem Sborník věnovaný zájmům museí a archivů v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Tento časopis, celkem dobře přijímaný i odbornou kritikou, skončil v r.1910. Včele však bylo vykázáno místo pro uveřejňování zpráv i v Památkách archeologických.

     Okolo roku 1900 měl spolek přes dvě stě členů, ale činnost a nadšení znovu začaly upadat. Tento stav nedokázal nikdo zvrátit a v roce 1909 byl podán návrh na rozpuštění spolku. Úpadku a ztrátám na sbírkách  se podařilo zabránit sloučením sbírek Včely se sbírkami Městského muzea Kaunického. Spolek městu v roce 1910 tedy  daroval okolo 11 tisíc předmětů.

    Po I. světové válce se Včela opět vzpamatovala  a to díky  Fr. Škrdlemu, který byl správcem muzea a archivářem Včely.  Včela se postupně  stávala organizátorem vlastivědného  a kulturního života na Čáslavsku, spolupodílela se na archeologických výzkumech v okolí (Močovice, Chotusice atd. ) a pilně obohacovala sbírky.

    Po 2. světové válce nastala opět krize. Definitivní  ranou se stalo  začlenění spolku do tzv. Národní fronty v 50. letech.

 

Současnost .....

 

    Na své znovuvzkříšení tentokrát  spolek čekal až do roku 1991, kdy se obnovení uskutečnilo na podnět ředitelky Městského muzea Čáslav. Včela tedy opět vstoupila na jeviště dějin, tentokrát  pod názvem Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“.

Jelikož se definitivně změnily poměry a činnosti kdysi vykonávané spolky se profesionalizovaly, musela Včela hledat znovu své místo ve společnosti. Hlavní činností spolku se nejdříve staly odborné přednášky z různých historických oborů. Od roku 1994 stojí v čele Včely nový předseda profesor Petr Charvát. který se stal důstojným nástupcem svých slavných předchůdců a spolu s výborem zvolil cestu systematického probírání českých dějin formou přednášek našich předních odborníků. Později (v roce 1996) začala činnost opět košatět. Vznikla tzv. pracovní skupina „Podzemí“, která systematicky odhalovala, zkoumala a zajišťovala čáslavské podzemí. Vybudovala si během krátké doby dobrou pozici a její výzkum finančně podporovalo město. O něco později začala krystalizovat i další, početně menší, ale stejně čilá skupina zaměřená na záchranu raně gotického kostelíka sv. Bonifáce v Lochách. Vypracovala projekt záchrany této památky, který se ve spolupráci s městem Čáslav a vlastníkem památky, Římskokatolickou farností  Sedlec, snažíme realizovat.

 V současnosti má spolek několik desítek členů. Těžiště jeho činnosti spočívá v organizaci přednášek z oblasti historie, archeologie a vlastivědných výletů.

 

Článek Dr. M. Tomáška a Mgr. J. Šanderové aktualizovala v únoru 2013  Dr. Drahomíra Nováková, jednatelka spolku.

Kontakt: novakova@cmuz.cz 



 

Muzeum | Kontakty | Akce měsíce | Historie | Expozice | Galerie | Žižkova síň | Výstavní síň | Muzejní knihovna | Včela Čáslavská | Z naší činnosti | Nabídka školám

Tento server byl naposledy aktualizován dne 23. 09. 2015